Tento citát francouzského právníka a milovníka dobrého jídla Jean-Anthelme Brillat-Savarina lze přeneseně aplikovat i na hmyz žijící v Lese. Klikoroh borový, kterým se v Laboratoři aplikované entomologie rovněž zabýváme, je významným škůdcem jehličnatých výsadeb. Dospělci ožírají kmínky všech jehličnatých sazenic, s nimiž se setkají. Velmi rádi však okusují i listy listnatých dřevin. A právě různé druhy potravy významně ovlivňují nejen délku života brouků, ale i jejich plodnost.

Klikoroh borový může v optimálních podmínkách přežívat až pět let. Někteří z jedinců chovaných v naší laboratoři s námi žijí již čtyři roky. Většina z takto dlouhověkých brouků však byla vychována ve smrkových a borových kořenech. Pokud jsou larvy krmeny materiálem z modřínů či douglasek, mnoho jich umírá již během vývoje a dospělci přežijí maximálně několik měsíců. Obdobně se druh dřeviny projeví i na hmotnosti klikorohů. Nejtěžší dospělci se vyvíjejí v materiálu ze smrku a borovice. Douglaska, modřín či jedle mají na hmotnost dospělců negativní vliv. Nejhorším, a přesto velmi oblíbeným zdrojem potravy jsou listy břízy bělokoré. Pokud je klikorohům nabídneme, vždy je konzumují ve velkém množství, ovšem většina jich uhyne po několika dnech. Nejen lidé tedy mají v oblibě pochutiny, které nejsou právě zdraví prospěšné.

Nabízí se ovšem i praktické využití takovéhoto poznatku. Pokud na nově osazované holiny po kůrovcové těžbě přidáme i břízy, můžeme si být jistí, že snížíme škody na jehličnatých sazenicích, aniž bychom použili jedinou kapku insekticidu.