Jaké lesy sázet?

Současná kůrovcová kalamita v plné míře ukázala, že nevhodná druhová skladba lesů v kombinaci se suchým a teplým počasím může mít katastrofální následky. Proto je do budoucna vhodné volit takové druhy dřevin, které budou schopny dlouhodobě vydržet podmínky konkrétního stanoviště.

Navíc je lepší kombinovat několik druhů, jelikož je nepravděpodobné, že by došlo zároveň k přemnožení škůdců na všech dřevinách a rozpadu celého porostu. Příměs dalších druhů stromů navíc snižuje atraktivitu lesa pro kůrovce. Pokud tedy máme ve smrkovém lese například i buky, duby a břízy, pravděpodobnost, že bude zničen lýkožroutem smrkovým, je mnohem menší. Větší druhovou pestrostí dlouhodobě zachováme zelený les. 

Jak ochránit les?

Klíčová je především pravidelná kontrola a vyhledávání napadených stromů, případně včasné odstranění materiálu, který by mohl kůrovec využít k namnožení (např. vyvrácené a zlomené stromy). Jakmile napadené stromy objevíme, je třeba jednat rychle, stromy pokácet a zajistit, aby z nich kůrovci nemohli uniknout zpět do porostu. To je možné buď odvozem ke zpracování, oloupáním a spálením kůry s brouky či chemickým postřikem. Výhodou je, že existuje také několik způsobů, jak kůrovce pochytat a omezit tak počet napadených stromů.

Jaké organizace bojují s kůrovcem?

Podle zákona o lesích je povinen bojovat se škůdci (nejen s kůrovcem) vlastník lesa. Jeho úkolem je monitorovat stav porostů a při zjištění zvýšeného výskytu škůdce informovat orgán státní správy lesů. Pokud si vlastník lesa není jistý a potřebuje pomoci, může se obrátit na svého odborného lesního hospodáře, který poradí s identifikací škůdce, vyznačením napadených stromů a metodami ochrany lesa.

Proč je nutné s kůrovcem bojovat?

S kůrovcem je nutné bojovat především v hospodářských lesích, jejichž hlavním posláním je generovat zisk, případně mají rekreační funkci. Ponechání na pospas by vedlo k rozsáhlým ekonomickým a ekologickým ztrátám, jelikož by postupně došlo ke zničení celých porostů, změnám vodního režimu, půdní erozi atd. Pasivně sledovat šíření kůrovce je naopak možné v nejrůznějších typech chráněných území a národních parků. Můžeme se tak poučit z přirozených přírodních procesů a sledovat zánik i zrození nového lesa.

Jaké má kůrovec nepřátele?

Lýkožrout smrkový má celou řadu nepřátel, kteří jeho populaci úspěšně decimují. Pokud pomineme datlovité ptáky, stále zbývá mnoho hmyzích druhů, které se kůrovci živí nebo prodělávají vývoj v jejich tělech. Nejznámějším je zřejmě brouk pestrokrovečník mravenčí, jehož larvy i dospělci se živí lýkožrouty a za svůj život jich zahubí mnoho desítek.

Dále existuje několik druhů parazitických lumčíků, kteří se vyvíjejí buď uvnitř těla kůrovce a svého hostitele postupně vyžírají, nebo v blízkosti vyvíjejících se larev a kukel. Tyto druhy jsou někdy schopny zahubit téměř všechny lýkožrouty v daném stromě, jindy je jejich účinnost poměrně malá. Přesné důvody pro tyto rozdíly nejsou známé, ačkoli se touto problematikou vědci intenzivně zabývali.

Proč se sbírá kůra z napadených stromů?

Kůra, která na podzim a v průběhu zimy opadává z napadených stromů, obsahuje velké množství lýkožroutů, kteří v ní přezimují. Pokud dojde k opadání kůry ještě před vykácením napadených stromů, jejich těžba již nemá z pohledu ochrany lesa smysl, jelikož všichni lýkožrouti se nachází v kůře na zemi.

Tu opustí na jaře a napadnou další stromy. Proto je vhodné opadanou kůru sesbírat a spálit. Obdobně je vhodné sbírat kůru ze stromů, které se nám podaří včas vytěžit a oloupat. Zvláště, pokud se již v kůře nacházejí kukly a dospělci. Larvy v oloupané kůře většinou zaschnou, nebo se stanou kořistí predátorů.

Napadají les i jiní škůdci?

Kůrovci nejsou jedinými organismy, které dokážou správce lesa pořádně potrápit. Kromě nich je známa celá řada dalších hmyzích škůdců, výrazné problémy způsobují i houbové choroby a rostlinné viry. Z nejznámějších zástupců hmyzu můžeme jmenovat například nosatce klikoroha borového, který ničí sazenice jehličnanů, několik druhů můr bekyní, jejichž housenky ožírají jehličí nebo listy dřevin, nebo mšice korovnice, které způsobují opad jehlic i výhonků. V našich podmínkách jsou široké veřejnosti známé i houbové choroby způsobující odumírání jasanů či smrků.

Zpracováváme soubory cookies. Pomáhají nám ke správnému fungování webové aplikace, k poskytování funkcí sociálních sítí, personalizaci obsahu a inzerce a k analýzám jeho návštěvnosti. Používáním webu souhlasíte s jejich užitím.