Jaké dělá požerky?

Jako požerky se označují chodbičky, které kůrovci vykusují v lýku napadených stromů. Tvar a uspořádání požerků je typické pro daný druh a můžeme vždy rozpoznat chodbu rodičovského brouka od chodeb, které hloubí larvy či mladí brouci.

Po odloupnutí kůry tedy můžete zjistit, který druh se ve stromu vyvinul. Kůrovce lze tedy stopovat velmi podobně, jako to dělají lovci při sledování zvířat na sněhu. Mnoho druhů má navíc požerky velmi dekorativní a časem si z nich můžeme vytvořit pestrou sbírku.

Napadá kůrovec i jiné lesy než smrkové?

Přemnožením kůrovců jsou ohroženy nejen smrkové lesy. V současné době probíhá i intenzivní přemnožení několika druhů kůrovců na borovicích, velmi četní jsou i kůrovci na jasanech. V literatuře najdeme i záznamy o přemnožení kůrovců na jedlích, bucích či ovocných dřevinách v sadech a své druhy kůrovců má téměř každý druh stromu.

Navíc v posledních letech přibývá případů, kdy přemnožení kůrovci ze smrků napadnou i další druhy jehličnanů. Lýkožrouta smrkového jsme tak pozorovali i na borovicích, douglaskách či modřínech. Vzhledem k odlišnému průběhu počasí v jednotlivých letech, odlišným stanovištním poměrům a mnoha dalším faktorům však nelze údaje zobecňovat a budoucnost druhově pestrých lesů není nikterak černá.

Jaké jsou druhy kůrovců?

V České republice se vyskytuje téměř 120 druhů kůrovců. Většina z nich je však zcela neškodná a i ty, jimž je nějaký stupeň škodlivosti přisuzován, zpravidla potřebují k přemnožení pomoc v podobě sucha či houbové nákazy hostitelského stromu. Příkladem mohou být kůrovci na jasanech, s nimiž se v posledních letech setkáváme podstatně více než v minulosti. K jejich vzestupu přispělo šíření houby Chalara fraxinea způsobující odumírání jasanů, na němž se pak kůrovci podílejí. Při přemnožení jsou pak schopni napadat i jasany zcela zdravé.

Velmi podobně přispěl pokles hladiny spodních vod k rozsáhlému rozšíření několika druhů kůrovců na borovicích. S jistou mírou zobecnění lze říci, že každý druh stromu má svého kůrovce. Nepředvídatelnost doprovodných faktorů, které mohou přispět k přemnožení kůrovců, je varovným signálem, který by nás měl motivovat ke studiu jejich biologie. Nikdy si totiž nemůžeme být jistí, zda v současnosti neškodné druhy nebudou do budoucna představovat výrazný problém.

Zpracováváme soubory cookies. Pomáhají nám ke správnému fungování webové aplikace, k poskytování funkcí sociálních sítí, personalizaci obsahu a inzerce a k analýzám jeho návštěvnosti. Používáním webu souhlasíte s jejich užitím.