Kůrovec x klimatická změna

Uvažujeme-li situaci v běžných hospodářských lesích, pak vlivem kůrovcové kalamity dochází k odumření jednodruhových smrkových porostů, které byly založeny uměle před přibližně sto lety. Fauna i flóra na těchto místech je nepříliš bohatá, ačkoli mnoho z nás si jiný les ani nedokáže představit a vzhledem k houbařské tradici k nim máme silné citové vazby. 

Je však třeba si přiznat, že pestřejší druhová skladba povede nejen k vyšší odolnosti lesů vůči škůdcům v budoucnosti, ale i k podstatně vyšší druhové rozmanitosti jejich obyvatel. Prosvětlením lokalit po odstranění odumřelých smrků se navíc otevírá příležitost ušetřit při obnově lesa finanční prostředky za sazenice a využít četně se objevující přirozené zmlazení nejrůznějších druhů dřevin.

Jak ovlivňuje biodiverzitu?

Uvažujeme-li situaci v běžných hospodářských lesích, pak vlivem kůrovcové kalamity dochází k odumření jednodruhových smrkových porostů, které byly založeny uměle před přibližně sto lety. Fauna i flóra na těchto místech je nepříliš bohatá, ačkoli mnoho z nás si jiný les ani nedokáže představit a vzhledem k houbařské tradici k nim máme silné citové vazby.

Je však třeba si přiznat, že pestřejší druhová skladba povede nejen k vyšší odolnosti lesů vůči škůdcům v budoucnosti, ale i k podstatně vyšší druhové rozmanitosti jejich obyvatel. Prosvětlením lokalit po odstranění odumřelých smrků se navíc otevírá příležitost ušetřit při obnově lesa finanční prostředky za sazenice a využít četně se objevující přirozené zmlazení nejrůznějších druhů dřevin.

Kolik kůrovců zabije jeden strom?

Počet lýkožroutů smrkových potřebný pro zahubení jednoho stromu závisí nejen na jeho velikosti, ale i zdravotním stavu.

Obecně lze říci, že k udolání průměrného smrku je třeba dva až pět tisíc jedinců lýkožrouta smrkového.

Proč se mu v posledních letech daří?

Počasí posledních let hraje kůrovci do karet. Teplé jaro, které nastupuje namísto v květnu již během dubna umožňuje časnější počátek jarního rojení. Vysoké jarní a letní teploty pak urychlují vývoj a lesníci se musí potýkat s vyšším počtem generací a násobně většími škodami na lesích.

Stromy jsou navíc suchem a teplem oslabené a hůře se brání napadení kůrovci. Naopak chladnější a deštivé počasí může kůrovcovou kalamitu výrazně zpomalit, což bylo patrné například v letech 2011 a 2012, případně během roku 2020.

Co kůrovec způsobuje?

Na strom nejdříve naletují samečci, kteří vykousávají v lýku tzv. snubní komůrku, kam za pomoci feromonů lákají samičky. Po páření uvnitř komůrky začínají samičky vykusovat matečné chodby rovnoběžné s osou kmene a po jejich stranách kladou vajíčka.

Larvy, které se z vajíček líhnou se živí lýkem napadeného stromu a při jeho požírání překoušou vodivá pletiva, tedy jakési cévy rozvádějící ve stromě vodu a živiny. Napadený strom tak usychá. Brouci navíc pod kůru zavlékají i spory hub a při jejich růstu může dojít k promodrání a znehodnocení dřeva.

Jaký má vliv počasí na kůrovce?

Počasí má na vývoj kůrovce výrazný vliv. Klíčová je zejména teplota a množství srážek. Vysoké teploty během jarních a letních měsíců mohou značně urychlit vývoj a tím zvýšit počet generací, které vyletí během roku. Teplota je určující i pro začátek rojení na jaře či úspěšnost přezimování. Při přezimování však lýkožroutu smrkovému paradoxně více vadí teplá než studená zima. Lýkožrouti jsou přizpůsobeni velmi nízkým zimním teplotám, které překonávají ve stavu podobném hibernaci obratlovců, který se nazývá diapauza. Během ní je výdej energie omezen na minimum. Naopak během teplých zim se kůrovci pohybují (i když jen v omezené míře) a může dojít k předčasnému vyčerpání energie a úhynu.

Kolik stromů zničí jedna generace kůrovců?

Budeme-li uvažovat, že v jednom smrku se vyvine přibližně padesát tisíc lýkožroutů smrkových a k úspěšnému napadení dalšího je jich třeba až pět tisíc, pak z jednoho zahubeného stromu vylétne dostatek brouků na zahubení dalších deseti.

V obvyklé situaci, kdy se během jara a léta vyvinou na velké části území dvě generace mladých brouků, máme tedy z jednoho stromu napadeného na jaře v srpnu již 111 mrtvých stromů. Naštěstí se mnoho stromů daří najít a asanovat včas, takže konečná bilance nebývá až tak špatná.

Proč je kůrovec nebezpečný?

Přítomnost kůrovců v našich lesích je zcela normální, tito brouci zde vždy žili a do budoucna nelze počítat, že by tomu mohlo být jinak. To, že je v současnosti považujeme za hrozbu je výsledkem pěstování rozsáhlých smrkových porostů i v nadmořských výškách, kde se smrk přirozeně nikdy nevyskytoval, změn klimatu, které se projevily nárůstem teplot a výrazným úbytkem srážek, a zvýšeným výskytem větrných kalamit.

Smrkové lesy dospěly do věku, kdy jsou pro kůrovce atraktivní, a jejich oslabení vysokými teplotami a suchem vedlo na mnoha místech k rychlému rozvoji kůrovcové kalamity.

Zpracováváme soubory cookies. Pomáhají nám ke správnému fungování webové aplikace, k poskytování funkcí sociálních sítí, personalizaci obsahu a inzerce a k analýzám jeho návštěvnosti. Používáním webu souhlasíte s jejich užitím.