Kde se kůrovec vyskytuje?

Pokud budeme mluvit pouze o lýkožroutu smrkovém, pak je jeho výskyt prakticky totožný s výskytem smrku a zahrnuje celé území ČR. Velmi podobně lze shrnout i rozsah kůrovcové kalamity.

I když najdeme několik menších oblastí, kde jsou populace lýkožrouta smrkového v nízkém, tzv. základním stavu, na většině našeho území je výskyt kalamitní, čemuž odpovídá i množství vytěženého dřeva.

Je problém s kůrovcem pouze u nás?

Česká republika není jedinou zemí, která se potýká se silným nárůstem škod působených lýkožroutem smrkovým. Prakticky všechny okolní státy již několik let musí věnovat zvýšenou pozornost ochraně lesů a ekologické a ekonomické škody dosahují enormních hodnot. K dispozici jsou podrobné údaje z Německa, Rakouska, Polska, Slovenska a celé řady dalších evropských zemí. Na mnoha místech navíc dochází i k přemnožením kůrovců na borovicích a dalších dřevinách, případně zvýšenému výskytu dalších druhů lesních škůdců.

Vývoj mezi lety

Kůrovcové kalamity nejsou z historického hlediska v české krajině ničím novým ani neobvyklým. Nejstarší události tohoto druhu lze dokumentovat výsledky pylových analýz, novější jsou zaneseny v historických pramenech již od 16. století. Asi nejznámější je kalamita z druhé poloviny 19. století, kterou ve svých knihách popisuje Karel Klostermann. Následovaly výrazné škody po obou světových válkách a v 80. a 90. letech minulého století. Současná kalamita trvá s přestávkami již od roku 2003, přičemž hlavní původ meziročních rozdílů je třeba hledat v průběhu počasí, které ovlivňuje nejen rychlost vývoje kůrovců, ale především zdravotní stav hostitelských dřevin.

Za jak dlouho může kůrovec zničit hektar lesa?

Rozhodujícím faktorem je množství kůrovců v daném místě. Pokud se jich v dané lokalitě nachází velké množství, napadení všech stromů na ploše jednoho hektaru může být otázkou jednoho rojení, tedy cca dvou až tří týdnů. Pokud je naopak populace kůrovců malá, začne dílo zkázy na dvou až třech stromech a dojde k postupnému šíření, takže odumření všech může trvat až dva roky.

Jak se strom sám brání?

Zdravý smrk s dobrým přístupem k vodě je schopen se útoku kůrovců do jisté míry ubránit. Brouky, kteří se pokoušejí zavrtat pod kůru zalévá pryskyřicí, která je v síti kanálků a kapes. Pokud se lýkožrout zakousne přímo do takovéhoto zásobníku, záhy je zcela zalepen a umírá. Záleží pak na množství útočících brouků.

Při vysoké početnosti strom navzdory všem obranným mechanismům podlehne. U smrků oslabených suchem je pravděpodobnost přežití ještě nižší. Naopak stromy, které se jednou úspěšně ubrání, dokážou síť pryskyřičných kanálků zahustit a zachovat si ji po celý život. Mají tak odlišnou vůni, což kůrovci poznají, a pokud mohou, vyhnou se jim.

Proč jsou některé lokality silně zasažené a jiné ne?

Rozdíly ve výskytu a intenzitě kůrovcové kalamity jsou ovlivněny především druhovou skladbou lesů a klimatickými faktory. V místech, kde je méně smrku, je i méně kůrovců. Zároveň se oblast výskytu kůrovce velmi přesně kryje s oblastí výskytu sucha v ČR.

Stromy stresované suchem a vysokými teplotami se brání napadení hůře než stromy s dobrým přístupem k vodě. Významný vliv může mít i vlastnická struktura porostů (drobní vlastníci bez možnosti účinně zasáhnout), případně jejich zahrnutí do chráněných území, kde se proti kůrovci nezasahuje.

Zpracováváme soubory cookies. Pomáhají nám ke správnému fungování webové aplikace, k poskytování funkcí sociálních sítí, personalizaci obsahu a inzerce a k analýzám jeho návštěvnosti. Používáním webu souhlasíte s jejich užitím.