Kůrovci se vyskytují i na listnatých stromech a výjimkou nejsou ani ovocné dřeviny z našich zahrad a sadů. Napadeny mohou být hrušně, jabloně, třešně, slivoně i meruňky, broskvoně a hlohy. Druhů, které nám za příhodných podmínek dokážou znepříjemnit život, je několik. Dnes se podrobněji podíváme na dva, jejichž výskyt se často prolíná. Jde o bělokaze švestkového, Scolytus mali, a bělokaze ovocného, Scolytus rugulosus. Zatímco bělokaz švestkový patří s délkou těla až 4,5 mm spíše k velkým druhům, bělokaz ovocný nedosahuje ani polovičních rozměrů. Jde v obou případech o monogamní druhy, čemuž odpovídá struktura požerku. Jeho základem je mateřská chodba orientovaná podélně s osou kmene, u bělokaze ovocného dlouhá jen kolem 2 cm. Velmi často můžeme požerky nalézt na stromech v opuštěných zahradách či podél starých úvozových cest. Napadení rozpoznáme podle drtinek, které vypadávají ze závrtů. Chodby zasahují do dřeva, takže jsou dobře patrné i po oloupání kůry, a zejména bělokaz švestkový může vytvářet hezké pravidelné struktury.

Zpět na aktuality
V bezpečí nejsou ani ovocné stromy…
Zpracováváme soubory cookies. Pomáhají nám ke správnému fungování webové aplikace, k poskytování funkcí sociálních sítí, personalizaci obsahu a inzerce a k analýzám jeho návštěvnosti. Používáním webu souhlasíte s jejich užitím.